Eva působí ve společnosti Skanska, kde se aktivně účastní LEED, WELL a WELL H-S Rating certifikací objektů. Poslední dobou se intenzivně věnuje oblasti ESG a vyhodnocování dle EU taxonomie. V Radě je odpovědná za téma Materiály a cirkulární ekonomika a Kvalita vnitřního prostředí.
Antonín Lupíšek je odborníkem na systémy hodnocení udržitelnosti v oblasti stavebnictví. Působí jako ředitel pro vědu a výzkum a zároveň vede tým Udržitelná výstavba na Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT a jako odborný asistent přednáší o udržitelné výstavbě na Fakultě stavební ČVUT. V Rámci Rady je Antonín garantem tématu Zero Carbon Roadmap a Materiály a cirkulární ekonomika.
Eva Nykodymová
Snižování uhlíkové stopy se stává obecným trendem a týká se samozřejmě i stavebnictví. Jakým způsobem se ve společnosti Skanska na tomto trendu podílíte?
Snižování uhlíkové stopy není trend, ale denní realita – naše Skanska cesta, cíl, všechna řešení, která nalézáme, řešíme a zavádíme. Vše začíná ve velmi časné fázi projektu, kdy počítáme a zvažujeme veškeré alternativy a hodnotíme stav projektu vzhledem k budoucí nastavené baseline projektu. Zahrnujeme jak zabudovaný uhlík, tak provozní na dobu 50 let. Počítáme si životní cyklus projektu pomocí OneClicku a s každým projektem se posouváme dále co se týká instalace udržitelných řešení. Skanska cíl je být v roce 2045 net zero carbon, a to včetně dodavatelského řetězce.
Co vidíš jako hlavní hnací motor snižování uhlíkové stopy budov v nejbližší budoucnosti?
Spolupráci dodavatelů, hotová EPD materiálů, sdílení znalostí, reálná řešení.
Je podle Tebe reálné dosáhnout nulové uhlíkové stopy do roku 2050, jak se obecně propaguje?
Musí být. Jak toho dosáhnout, na to není snadné odpovědět, protože se stále všichni učíme a hledáme řešení. Rozhodně to nepůjde bez zapojení všech průmyslových sektorů a odvětví.
A obvyklá otázka na závěr. Jaká je Tvá motivace být aktivním členem Rady?
Moje motivace se zakládá na možnosti sdílet znalosti a zkušenosti, kterých je dost, pozitivních i negativních. Věřím, že komunikace, učení se jeden od druhého, otevřenost a spolupráce jsou zásadní pro posun vpřed, a to nejen v oblasti udržitelného developmentu.
Antonín Lupíšek
Snižování uhlíkové stopy se stává obecným trendem a týká se samozřejmě i stavebnictví. Jakým způsobem se na univerzitě na tomto trendu podílíte?
Snižování uhlíkové stopy je jedním z velkých témat, kterému se na Univerzitním centru energeticky efektivních budov intenzivně věnujeme. Značná část našich zakázek a výzkumných projektů přináší nové technologie, které snižují energetickou náročnost budov a umožňují v mnohem větší míře využívat obnovitelné zdroje energie. Příkladem mohou být naše kogenerační jednotky, které umožňují z biomasy efektivně vyrobit elektřinu a teplo, a to i v ostrovním režimu, nebo chytré algoritmy, které pomáhají podle předpovědi počasí a vývoje spotových cen řídit energetická úložiště od velikosti rodinných domů až po výrobní podniky.
Když se zaměřím konkrétně na snižování uhlíkové stopy, tak náš výzkumný tým Udržitelná výstavba připravil Metodiku pro stanovování potenciálu globálního oteplování budov (GWP) v průběhu jejich životního cyklu. Na realizaci projektu a uvedení jeho výsledků do běžné stavební praxe s námi spolupracují tuzemští projektanti, energetičtí specialisté, developeři i vývojáři software. V dalším projektu INDICATE zpracováváme 50 vzorových případových studií výpočtu uhlíkové stopy v životním cyklu typických českých budov. Jde o rodinné i bytové domy, kancelářské budovy a školy. Výběr projektů jsme provedli tak, aby byla zastoupena různá materiálová řešení a standardy provedení. Do projektu je zapojena i Rada a Šance pro budovy.
Co vidíš jako hlavní hnací motor snižování uhlíkové stopy budov v nejbližší budoucnosti?
Zmíněný hnací motor vnímám jako mechanismus, který vyvíjí tlak a tah. Nejvyšší tlak v současné době vyvíjí státy Evropské unie a jejich volení zástupci skrze připravovanou legislativu a skrze regulaci evropského bankovního sektoru. Tah tvoří nyní především složitá bezpečnostní situace, kdy se prokazuje, že možnost a dovednost snížit spotřebu energie je tou nejlepší pojistkou do budoucnosti, a to jak pro podniky, tak domácnosti.
Je podle Tebe reálné dosáhnout nulové uhlíkové stopy do roku 2050, jak se obecně propaguje?
Pokud by se jednalo o nulu v bilanci, tedy včetně kompenzací u výrobních procesů, které zatím nemají prověřenou bezemisní alternativu, tak technicky řešitelné by to bylo, a pracujeme na tom. Stejně důležitá jako dostupné technologie ale bude i otázka, jestli si to naše země bude moci dovolit socioekonomicky. Jestli bude společenská shoda, nebo alespoň většinové přesvědčení, že se tím směrem má naše země ubírat a má se hledat takový ekonomický rámec, který to umožní.
A obvyklá otázka na závěr. Jaká je Tvá motivace být aktivním členem Rady?
Vidím v tom smysl, protože cíle Rady souzní s mými osobními hodnotami. Můj vnitřní radar mi říká, že bychom neměli zbytečně plýtvat zdroji a znečišťovat životní prostředí, když máme k dispozici šetrné způsoby, jak zajistit kvalitní prostředí pro život. Radu jsme zakládali pro to, aby takové způsoby propagovala a pomáhala pro ně vytvářet podmínky na trhu. Toto poslání Rada naplňuje a těší mě, když k tomu můžu aktivně přispívat.