Marta Gellová nastoupila na začátku srpna na pozici ředitelky profesní aliance Šance pro budovy. Marta se více než 20 let pohybuje ve světě financí, kde působila ve vysokých exekutivních a poradenských pozicích. Je spoluzakladatelkou EFPA ČR a má bohaté zkušenosti s vedením a fungováním oborových a profesních organizací. Působí také v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, kde se věnuje oblasti bydlení a bytové výstavby.
Na pozici ředitelky ŠPB přicházíte z finančního sektoru. Na jakých aktivitách jste se doposud hlavně podílela?
Za více než 20 profesních let je těch aktivit opravdu hodně. V roce 2010 jsem založila českou pobočku EFPA, což je organizace, která má na starosti certifikaci a profesní vzdělávání odborníků na finančním trhu. V červnu 2018 jsem byla zvolena i místopředsedkyní zastřešující organizace EFPA Europe. Působila jsem také v poradních orgánech vlády ČR (PES, NERV a KORONERV-20). Do České republiky se mi například podařilo přivést i Global Money Week a rozvinout celostátní Soutěž finanční gramotnosti pro děti a mladé lidi na všech stupních vzdělávacího systému. Pro ilustraci v minulém školním roce se zúčastnilo 42.000 studentů a téměř 600 škol.
Co Vás motivovalo přijmout nabídku stát se ředitelkou ŠPB?
Šanci pro budovy vnímám jako významnou organizaci propagující udržitelné stavebnictví na domácí i zahraniční půdě. Aliance má svůj velký význam také při edukaci občanů. Do veřejného prostoru dostává témata, která lidi zajímají a pomáhají jim v dnešní překotné době ušetřit peníze. Skrze komunikaci s veřejnou správou aliance pomáhá vytvářet lepší podmínky pro zdravé a příjemné a k životnímu prostředí šetrné bydlení. Velkou synergii s mým dosavadním působením také vnímám v oblastech vzdělávání a propojení na sféru finančního trhu. Je to například téma ESG a udržitelnosti, které se dnes všude skloňují. Z těchto důvodů jsem se rozhodla stát se součástí tohoto prospěšného projektu.
Na co se chcete jako ředitelka profesního svazu ŠPB v nejbližší době zaměřit?
Sektor stavebnictví čeká v brzké době řada legislativních změn. Stejně jako v oblasti financí, tak i zde orgány Evropské unie přináší nové a nové předpisy a regulace. Vnímám, že právě na půdě ŠPB se potkávají zájmy veřejné a státní správy a zájmy byznysu. Někdy se zdá, že tyto zájmy nejdou stejným směrem. Ráda bych se zaměřila právě na to, aby i budovy měly svého „zástupce“ a „ochránce“, aby se na jejich zájmy a zájmy všech společností, které se jim věnují, nezapomínalo.
Energetická krize probudila zájem lidí o udržitelné bydlení. Co vnímáte jako klíčové pro to, aby se tempo renovací budov v Česku ještě se zvýšilo?
Vnímám to jako kombinaci různých faktorů. Když mají lidé větší zájem o udržitelné bydlení, je potřeba toho využít. V tomto období jsou spuštěny dotační programy Nová zelená úsporám, Oprav dům po babičce, ale i další. Jako velmi důležitou vnímám podporu komunikace o těchto programech, aby lidé věděli, jak na to a mohli tuto podporu maximálně využít. Za zcela klíčový pak považuji důraz na komplexní renovace a všestrannou motivaci právě k dosažení co největšího efektu, a tedy i úspor. Ruku v ruce s tím však musí jít i dostatečná kapacita realizačních firem, jejich kvalita a spolehlivost. Na jedné straně tu vznikají velké pracovní příležitosti v určitých profesích, na straně druhé pracovní síla chybí. Věřím, že firmy a společnosti, které jsou organizovány v profesních sdruženích, mají v tomto smyslu velkou výhodu a mohou si vzájemně pomáhat a využívat společných synergií.
Kam byste chtěla ŠPB posunout?
ŠPB je na trhu již 13 let, je tedy na co navazovat. Ráda bych relativně rychle docílila toho, aby byla ŠPB opět vidět, měla za sebou úspěšné a přínosné projekty, byla sektorovým partnerem pro státní a veřejnou správu a postupně se stala sjednocujícím lídrem v oblasti šetrného stavebnictví. Jsou to nemalé ambice a věřím, že mě v tom členské asociace i jejich společnosti podpoří a pomohou mi tyto cíle naplnit.