Území projektu ROHAN CITY bylo až do první poloviny minulého století řečištěm Vltavy, poté bylo zasypáno a přesunuto směrem k severu. Nově vzniklé plochy byly využívány k průmyslovým a skladovým účelům, v průběhu let se však staly zanedbanými plochami brownfieldů.
Řešené území o rozloze dvaceti hektarů je s tokem Vltavy spojeno rozsáhlými parkovými plochami „Zeleného ostrova“. Zpřístupnění velkorysých ploch zeleně je důležitou myšlenkou návrhu revitalizace území. Na promyšlený systém zelených ploch navazuje systém pěších tras a cyklostezek.
Pěší spojení se stanicí metra Invalidovna tvoří hlavní příčnou osu území. Živý parter rezidenčních a administrativních objektů nabídne řadu služeb, restaurací, obchodů a volnočasových aktivit. V místě, kde se tato osa setkává s nábřežní promenádou, jsou navrženy vodní kaskády a terasy akcentující sepjetí s řekou a výhledy na panorama Pražského hradu.
Na rušné centrum plynule navazují rezidenční a administrativními objekty. Bydlení je navrženo v klidné části území směrem k řece, naopak administrativní objekty vytvářejí hygienickou bariéru podél Rohanského nábřeží. Návrh předpokládá vybudování přibližně 1.300 bytů a 130.000 m2 ploch pro administrativu, služby, obchod a volný čas.
Projekt Rohan City přináší do České republiky zcela nové trendy hromadné výstavby, od počátku koncipované s ohledem na celý životní cyklus projektu, tedy jeho přípravu, realizaci, provoz, případně i recyklaci na jeho konci, při zachování vysokého komfortu a výjimečné kvality prostředí pro uživatele. Revitalizace brownfieldových ploch uvnitř intravilánu města je ekologicky nejšetrnější formou aktivace nových ploch pro rozvoj města. Velkorysé řešení projektu Rohan City navíc přináší nové rekreační plochy celoměstského významu a přispívá k výraznému zkvalitnění životního prostředí i celkového mikroklimatu města.
Kritéria energetické úspornosti projektu
Urbanistický návrh je založen na symbióze ploch pro bydlení, práci, sport i zábavu v jedné lokalitě. Krátké docházkové vzdálenosti minimalizují potřebu automobilové dopravy v území. Tento efekt je umocněn výbornou vazbou celého území na městskou hromadnou dopravu a celoměstskou síť cyklostezek.
Nová niveleta území byla oproti stávající zvýšena, aby byla dosažena nulová bilance zemin, tedy vyrovnaný objem násypů a výkopů, s cílem o snížení objemu dopravy a dopadu výstavby na životní prostředí. Nová modelace terénu jednoznačně definuje veřejný, polosoukromý a soukromý prostor a je tedy i významným urbánním nástrojem.
Navržená urbanistická struktura byla prověřena metodou optimalizace energetické náročnosti budov na základě virtuálního 3D modelu území formou dynamické simulace. Výsledkem této analýzy byly úpravy urbanistického návrhu, s cílem vytvoření energetického konceptu umožňujícího realizaci objektů podle nejnovějších environmentálních poznatků a vedoucího k výrazným úsporám primárních energií.
Energetický koncept
Snížení energetické náročnosti na vytápění domů až o 15% u bytových a o 24% u administrativních budov. Zvýšení intenzity využití pasivních solárních zisků až o 40% u bytových i administrativních budov. Snížení prostupu tepla během topného období u bytových domů až o 14%. Snížení potřeby energie na chlazení administrativních objektů až o 25 %. Využití horkovodujakožto nízkonákladového zdroje tepla.
Technologický návrh umožňující sdílení resp. předávání nevyužitého tepla mezi administrativními a rezidenčními objekty (vytápění/chlazení/větrání).
Nové retenční nádrže, umožňující druhotné využití dešťových vod v území, ať již pro zavlažovací systémy nebo pro vybudování vodních prvků venkovní architektury.
Minimalizace spotřeby primárních energií využitím energetického potenciálu Vltavy, například formou energetických pilot, které zároveň vyřeší problém zakládání ve složitém geologickém prostředí.