Udržitelnost a dekarbonizace stavebnictví patří mezi nejaktuálnější témata současnosti a diskutovalo se o nich i na prestižní mezinárodní konferenci Green Building 2024, kterou pořádala Česká rada pro šetrné budovy. Podle Pascala Eveillarda, ředitele pro udržitelný rozvoj ve společnosti Saint-Gobain Group, je reálné, aby stavebnictví v budoucnu dosáhlo nulových emisí uhlíku. Průmysl však čelí řadě výzev. „Musíme pracovat s omezenými nebo dražšími energiemi, nejistějšími nebo náročnějšími podmínkami bank a nedostatkem pracovních sil. Jsou to velké výzvy, ale v dlouhodobém horizontu nás povedou k urychlení transformace, protože nás donutí zefektivnit procesy," vysvětluje Ana Cunha, ředitelka CSR a Strategic Sustainability Lead pro nemovitosti ve společnosti Deerns Group. Pascal Eveillard a Ana Cunha byli hlavními řečníky na kongresu Green Building 2024 a podělili se o některé pohledy na trh.
Proč je pro společnost Saint-Gobain důležité být lídrem v oblasti udržitelné výstavby?
Pascal Eveillard: V roce 2021 Saint-Gobain představil novou strategii nazvanou Grow & Impact. Tato strategie staví udržitelnost do samého centra pozornosti skupiny a jejího úsilí stát se lídrem v oblasti udržitelné výstavby. Jsme přesvědčeni, že udržitelná výstavba je cestou k řešení takových výzev, jakými jsou rostoucí populace a rychlá urbanizace, zachování zdrojů a dekarbonizace v zastavěném prostředí. Nemůžeme stavět nebo renovovat tak, jak jsme to dělali v minulosti. Vliv budov na lidi a planetu je příliš závažný na to, abychom ho ignorovali. Udržitelnost je také skvělou příležitostí pro skupinu, jakou je Saint-Gobain, aby rostla a odlišovala se od konkurence na trhu. Věřím, že přijde doba, kdy lidé nebudou chtít spolupracovat s firmami, které se nechovají udržitelně. Takové společnosti již nebudou atraktivní pro zaměstnance, zákazníky ani investory. Svět se mění a my nemůžeme myslet jen na sebe.
Jak měníte své procesy?
Pascal Eveillard: V první řadě usilujeme o to, aby všechna naše činnost byla udržitelnější. Je to záležitost celé skupiny, ne jen její části. Samozřejmě, že nemůžeme změnit všechno ze dne na den, vyžaduje to dobrou přípravu a plánování v oblasti výzkumu a vývoje, přípravu trhu a investice. Proto jsme vyvinuli plány udržitelnosti. Ty berou v úvahu naše místní a globální podnikání, právní požadavky, úroveň připravenosti podniku, požadavky interních a externích zainteresovaných stran, zaměstnanců a zákazníků, jakož i místní „vyspělost“ týkající se udržitelnosti. Máme plány na dekarbonizaci našich výrobních procesů a na to, abychom se stali více oběhovými, abychom snížili naši ekologickou stopu.
Jak dlouho ve společnosti Saint-Gobain snižujete svou uhlíkovou stopu a jak se vám daří plnit vaše cíle?
Pascal Eveillard: V roce 2015 jsme si stanovili první cíle pro rok 2025 a z velké části jich bude dosaženo. V roce 2019 jsme se zavázali, že do roku 2050 dosáhneme nulových čistých emisí uhlíku, a v roce 2020 jsme stanovili nové cíle pro rok 2030 oproti výchozím hodnotám z roku 2017. Pokud jde o emise uhlíku v rozsahu 1 a 2 (Scope 1 jsou přímé emise vznikající z vlastních zdrojů v rámci společnosti, Scope 2 potom nepřímé emise, které vznikají z nakupovaných energií, jako je elektřina, teplo, chlad, pára atp. – pozn.) , tam už jsme dosáhli našeho cíle pro rok 2030. To, že se výroba v loňském roce kvůli krizi mírně propadla, nám určitě pomohlo, ale nebyl to jediný faktor. Například investice do dekarbonizované elektřiny se nám už vyplatily. Věřím, že jsme na správné cestě a že všechny naše cíle včas splníme.
V podnikání je udržitelnost často otázkou peněz. Je vůbec reálné stavět udržitelné budovy bez velkých investic?
Pascal Eveillard: Udržitelnější budovy nemusí být nutně dražší na výstavbu. Pokud již při jejich navrhování zohledníme udržitelnost, pak to nemusí přinášet žádné zvýšené náklady. A když vzniknou, dokážeme je předem identifikovat, a vyšší cenu některých technologií můžeme kompenzovat úsporami v jiných oblastech. Máme mnoho příkladů, kdy udržitelnější technologie vyšly stejně draho. Samozřejmě existují i specifická řešení, která se ukáží jako dražší. Jsme schopni vyrobit sklo, které má o 40 procent nižší uhlíkovou stopu, ale jeho cena je o něco vyšší kvůli dražší výrobě. Na druhou stranu, pokud se podíváme na celkové náklady na výstavbu, cena skla je jen zlomkem z nich, takže ve výsledku se stavba budovy tak neprodraží. Vždy jde o celkovou analýzu, která by měla zahrnovat i náklady na životní cyklus budovy, nejen náklady na výstavbu.
Ana Cunha: Je třeba mít na paměti hodnotovou perspektivu a vzít v úvahu skutečnost, že investice do udržitelných budov mohou přinést nejen mnohem vyšší zisky při prodeji nebo pronájmu, ale také zachovat hodnotu aktiv nebo zajistit jejich odolnost, a to vzhledem k rostoucím požadavkům ESG a napjatému realitnímu trhu. Za zmínku stojí také to, jak mohou udržitelná řešení zaměřená na lidi přinést výhody samotným obyvatelům, a to nejen z hlediska zdraví a pohody, ale také z ekonomického hlediska. Udržitelné, a tedy na zdroje efektivní budovy umožňují například úsporu elektřiny, vody nebo jiných zdrojů. Problém je v tom, že ten, kdo investuje do udržitelnosti, obvykle není tím, kdo přímo těží z úspor zdrojů. Proto si myslím, že bychom měli vždy myslet také na hodnotu a na přístup založený na nákladech životního cyklu.
Jaké mohou být další výhody udržitelných budov?
Pascal Eveillard: Je to například lepší akustika, lepší tepelný komfort nebo celkově „zdravější" vnitřní prostředí bez plísní a dalších látek znečišťujících ovzduší. U lidí, kteří žijí v udržitelnějších budovách, je méně pravděpodobné, že onemocní. Když se podíváme na nemocnice, ukázalo se, že udržitelné budovy přispívají k rychlejšímu zotavení pacientů. To zase vede k úsporám ve zdravotnictví. V případě škol nebo úřadů se jedná o lepší učební kapacitu a zvýšenou produktivitu.
Ana Cunha: Lidé mají tendenci zjednodušovat udržitelnost na výběr lepších materiálů nebo technologií. Ve skutečnosti však udržitelnost spočívá v celkovém přístupu k ESG a k více výkonnostní integrované strategii, a to již od raných fází s cílem optimalizovat úrovně nákladů a výkonnosti. Díváme se současně na „E“ z hlediska účinného využívání zdrojů a dekarbonizace, na „S“,což znamená sociální, tedy zdraví, dobré životní podmínky a bezpečnost, a konečně na „G“, kde řádná správa může zajistit strategii, plánování a monitorování. Tedy nejen očekávaný udržitelný výsledek, ale také cíl obchodní prosperity.
Je reálné dosáhnout stavebnictví s nulovými emisemi uhlíku?
Pascal Eveillard: Je to obrovská výzva. Na velké hráče a ze strany velkých hráčů je vyvíjen velký tlak, ale pro menší společnosti je to ještě obtížnější. Dekarbonizace výroby stavebních výrobků vyžaduje inovace a investice, což může být pro některé firmy výzvou. Proto je nutné jim nabídnout větší finanční podporu a celkovou transformaci usnadnit. Lepších výsledků můžeme dosáhnout pouze tehdy, budeme-li rozvíjet společný pohled na výzvy a budeme-li spolupracovat nejen s ostatními společnostmi, ale také s tvůrci politik s cílem vytvořit příznivější právní a finanční prostředí. Dekarbonizace výroby vyžaduje také zajištěný přístup k cenově dostupným a hojným nízkouhlíkovým energiím. To dnes zdaleka není samozřejmost. Producenti stavebních výrobků jsou jen malou částí velkého ekosystému. Na cestu dekarbonizace musíme nasměrovat celý hodnotový řetězec, tedy investory a developery, inženýry a obchodní partnery, dodavatele, správce aktiv a dodavatele energie. Musíme společně vytvořit impuls pro udržitelnější výstavbu.
Ana Cunha: Je to jistě realistické, ale vyžaduje to vysokou a širokou úroveň povědomí a vzdělání o udržitelnosti a její hodnotě. ESG se stává „licencí“ ke hře, vzhledem k nejnovějším předpisům EU, kde jsou transparentnost a závazek k udržitelnosti povinností. Všichni jsme na to naladěni, ale uspět v tom můžeme pouze spoluprací a kompletní transformací myšlení a procesů.
Myslíte si, že je možné dosáhnout takové úrovně spolupráce napříč obory, a tím i uhlíkové neutrality?
Pascal Eveillard: Určitě ano a v praxi to vidíme čím dál častěji. Ne všechny země jsou na stejné úrovni, ale již máme řadu pozitivních příkladů. Například v severských zemích je udržitelnost zakořeněna v místní kultuře a je mnohem snazší tam některá řešení zavést. Ale funguje to i jinde. Podíváme-li se na Francii, zavedli jsme to, čemu říkáme systém odpovědnosti za stavební a demoliční odpad. Před několika lety byla většina hráčů na trhu proti. Považovali to za novou regulaci, která by byla nákladná a především složitá. Postupně se však k této myšlence stali docela vnímavými. Poskytuje společný rámec, usnadňuje provádění recyklačních programů a činí je ziskovými, což dříve nebylo. Podle mého názoru se jedná o hezký případ, kdy může fungovat společně vyvinuté řešení, o kterém se dlouhodobě diskutuje přímo se stavebním sektorem.
Ana Cunha: V minulosti převládal názor, že udržitelná výstavba je pouze v rukou architektů a inženýrů. Ale není tomu tak. Udržitelnost vyžaduje zapojení každého hráče na trhu. CSRD (nová směrnice Evropské unie o podávání zpráv podniků o udržitelnosti – pozn.) se nyní vztahuje na tři čtvrtiny evropských společností v celém dodavatelském řetězci. Stručně řečeno, musíme pochopit, že se všichni navzájem ovlivňujeme a pouze společnou prací můžeme posunout nejen udržitelnost, ale i společenskou odpovědnost do další fáze. A v každém případě CSRD zavazuje podávat zprávy o tom, jak zapojujeme náš hodnotový a dodavatelský řetězec, takže to zjevně vyžaduje novou perspektivu spolupráce.
Pomineme-li severské země, kdo další je v současné době nejvíce připoután k udržitelným budovám?
Pascal Eveillard: V Evropě bych řekl, že určitě Francie a Nizozemsko. Francie v těchto otázkách dříve zaostávala, ale dnes je jiná. Máme velmi ambiciózní nařízení, které jako jedno z prvních v Evropě stanovilo maximální omezení emisí uhlíku z budov během celého jejich životního cyklu. Pokud jde o Nizozemsko, to se jako malá země potýkalo především s omezeným přístupem ke zdrojům, takže dosáhlo velkého pokroku, zejména v otázkách cirkularity.
Ana Cunha: Udržitelnost je rozsáhlé téma a každá země řeší trochu jiné problémy podle svých aktuálních potřeb nebo zaměření regulace. Dobře to vidíme na příkladu zmíněného Nizozemska, které je postiženo extrémními klimatickými riziky, protože je již pod hladinou moře, nebo problémy se saturací sítě, které se týkají dostupnosti zdrojů. Proto je řešení otázky energetické účinnosti a cirkularity mnohem dále. Všechny země se nyní posunují v oblasti udržitelnosti, ale každá má své priority a tempo.
Jakým výzvám dnes čelíme v oblasti udržitelné výstavby?
Pascal Eveillard: V Evropě je jednou z největších výzev renovace stávajících budov. Rozhodně se jedná o oblast, kde musíme zrychlit, abychom nabídli lepší komfort obyvatelům nevyhovujících budov, snížili účty za energie a emise uhlíku a také odlehčili stávající energetické infrastruktuře, která dnes musí být navržena pro špičkovou spotřebu vytápění nebo chlazení. Pokud jde o výstavbu nových objektů, jsem přesvědčen, že dekarbonizace a cirkularita se po odeznění současné krize stanou hlavními tématy a výzvami. Postupně se pracuje také na odolnosti budov a jejich adaptaci na budoucí klimatické změny.
Ana Cunha: Existuje kontext geopolitické a ekonomické nejistoty, která ovlivňuje tempo udržitelnosti nebo vnímání relevance. Měli jsme covid, pak přišla válka, energetická krize, zpřísnily se podmínky financování. Musíme pracovat s omezenými nebo dražšími energiemi, nejistějšími nebo náročnějšími podmínkami bank a nedostatkem pracovních sil. Jsou to velké výzvy, ale v dlouhodobém horizontu nás povedou k urychlení transformace, protože nás donutí zefektivnit procesy. Budeme-li dělat věci stále stejně, nikdy nedosáhneme vyšších cílů. Musíme také zlepšit povědomí trhu o udržitelných budovách, protože to je klíčem k lepšímu pochopení a přijetí. Odolnost, přizpůsobivost, digitální transformace, účinnost obnovitelných zdrojů budou jednoznačně témata, která je třeba vzít v úvahu a které je třeba řešit. A musíme se zaměřit na již zmíněné renovace stávajících budov, protože 85 procent budov, které musí být do roku 2050 uhlíkově neutrální, již dnes stojí.
Co by mohlo přispět k větší informovanosti?
Pascal Eveillard: Klíčové je dosáhnout konsensu ohledně opatření, která je třeba přijmout, a politik, které je nutné zavést na podporu a urychlení změny. Politici někdy zapomínají na vysvětlování nových požadavků a opatření, která ukládají zákonem. Například ve Francii už brzy nebude možné pronajmout si budovu, která nemá dobré hodnocení z hlediska energetické náročnosti. Mnoho lidí to vnímá jako náhlé rozhodnutí, na které se nemohli včas připravit. Ve skutečnosti to byl dlouhý proces, ale bohužel zákonodárci často zapomínají na transparentní komunikaci a nevysvětlují lidem svá rozhodnutí, což může vést k nepochopení a odmítnutí nových předpisů nebo k panice a popírání. To je paradoxní, protože na první pohled se zdá, že jsme nikdy neměli více informací než dnes.
Medailonky:
Pascal Eveillard
Do Saint-Gobain Group nastoupil v roce 2000 jako ředitel marketingu a inovací pro značku ISOVER. O sedm let později se stal globálním ředitelem pro veřejné záležitosti pro udržitelný rozvoj a komunikaci a v roce 2010 převzal funkci ředitele skupiny pro udržitelnou výstavbu. Od roku 2019 je ředitelem skupiny pro udržitelný rozvoj podnikání. Angažuje se v řadě organizací, jako je World GBC nebo WBCSD, a byl také aktivním členem řídícího výboru projektu Evropské komise LEVEL(S) o indikátorech pro udržitelné budovy. Je viceprezidentem Eurima (Evropská asociace výrobců minerálních izolací).
Ana Cunha
Je ředitelkou oddělení CSR a strategického poradenství v oblasti udržitelnosti a vedoucí oddělení nemovitostí ve společnosti Deerns Group, která působí jako inženýrská a poradenská firma v 10 zemích. Společnost Deerns se specializuje na inženýrství TZB, strategie udržitelnosti a návrh inteligentních budov. Od roku 2022 je Ana ambasadorkou dekarbonizace BuildingLife. Kromě toho je členkou ULI (Urban Land Institute), kde aktivně pracuje na rizicích spojených s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku, konzultantkou v pracovní skupině LEED/USGBC "Resilience" a zakládající členkou Francouzské rady pro šetrné budovy (Alliance HQE-GBC) a bývalé Aliance pro udržitelné budovy (SBA).