Jan Andrejco, technický ředitel Panattoni
Nejsi nováčkem v představenstvu Rady, už dvakrát jsi uspěl ve volbách. Jaká byla Tvá motivace k opakované kandidatuře do představenstva?
Považuji Radu za organizaci s vysokou přidanou hodnotou pro další rozvoj udržitelného stavebnictví v Česku. Rád bych i nadále ovlivňoval směr, kterým se bude Rada ubírat. Zároveň si myslím, že moje dlouholetá zkušenost může přinést Radě i jejím členům nové náhledy a spoustu poznatků.
V čem vidíš největší přínosy činnosti Rady?
S narůstajícím počtem členů z různých oborů výstavby přibývá možností, jak ovlivňovat jednotlivé části výstavby udržitelným směrem. Zároveň roste i síla Rady ovlivnit věci také legislativně. Díky jednotlivým skupinám a kulatým stolům, které se organizují pod hlavičkou Rady, je možné diskutovat velké množství problémů a výzev, jimž čelí jednotliví členové. Ti si mohou navzájem pomoci, sdílet své pozitivní i negativní zkušenosti a nacházet nová řešení.
S Robertem Leníčkem jste odbornými garanty tématu brownfieldy. Robert nám poskytl pohled na problematiku z pozice architekta. Jak se díváš na využívání a revitalizace BF jako zástupce jednoho z největších průmyslových developerů?
V brownfieldech vidíme jako největší průmyslový developer v Evropě obrovský potenciál. Vzhledem ke vznikající evropské i české legislativě to bude v budoucnu pravděpodobně i jediná možnost, jak vystavět nové moderní průmyslové budovy. V Česku máme v tomto směru ještě velký kus cesty před sebou, protože množství BF je stále nadprůměrné, a navíc už vznikají další. Mnohé z projektů, které vznikly například v 90. letech, budou pro některé klienty dle nových nároků na udržitelnost prakticky nevyužitelné. Bude potřeba je buď radikálně přestavět, nebo zbourat a postavit nové. Je ale zapotřebí, aby tak jak se mění legislativa směrem k ochraně orné půdy, se měnila i směrem ke snadnějšímu využití a revitalizaci BF. Tyto dvě věci by měly jít ruku v ruce.
S rozvojem velkých průmyslových parků je spojená i otázka efektivního hospodaření s vodou. Kde jsou ve vašem segmentu největší příležitosti pro úsporné nakládání s vodou?
Stavebnictví udělalo za poslední dekádu obrovský krok dopředu v nakládání s vodou. Průmyslový segment není v tomto ohledu výjimkou. Kromě úsporných vodovodních baterií, toalet a dalších prvků, které jsou již dnes naprostým standardem, využíváme v některých areálech šedou vodu na splachování toalet a dešťovou vodu na zavlažování nebo na právě již zmíněné splachování. Vždy se snažíme posuzovat každou lokalitu individuálně a zvažovat jednotlivá řešení s ohledem na místní hydrogeologické poměry.
Stavíte budovy, které procházejí náročnou certifikací udržitelnosti. Řídíš se nějakými principy udržitelnosti i doma?
Určitě ano. Dům, který jsem si postavil, je izolován v úrovni pasivního domu. Je vybaven vzduchotechnikou s rekuperací, tepelným čerpadlem a na střeše mám FVE, která pokud dům nespotřebovává všechnu energii, nabíjí baterie v garáži. Mám nádrž na dešťovou vodu, kterou následně zavlažuji. V neposlední řadě samozřejmě doma třídíme odpad.
Klára Bukolská, architektka ve společnosti VELUX
Již po druhé jsi byla zvolena do představenstva Rady pro šetrné budovy. Co Tě inspirovalo k zapojení do této organizace?
Žádné zásadní změny nedosáhne jednotlivec sám. Pokud chceme posouvat naši společnost k šetrnějšímu způsobu výstavby, je potřeba pracovat společně. Udržitelné stavebnictví je velmi komplexní disciplína a každý z nás, členů Rady, je odborníkem ve svém oboru. Díky tomu má Rada jako celek komplexní znalost problematiky. Současně sdílení nejnovějších poznatků a trendů mezi námi členy je velkým přínosem pro nás všechny.
Jaká je Tvá role ve směrování Rady a při plnění její mise a cílů?
Mým „oborem“ je architektura a zdravé vnitřní prostředí v budovách. Po dlouhá léta trochu opomíjená, ale důležitá disciplína při navrhování budov. Mám radost, že po letech čistě energetické agendy jak investoři, tak architekti zohledňují i to, jak se bude lidem v budovách žít.
V budovách trávíme až 90 % svého života. Je si širší veřejnost vědoma vlivu vnitřního prostředí na své zdraví a komfort? Co pro větší popularizaci tohoto tématu může udělat Rada?
V minulém období Rada organizovala řadu aktivit k popularizaci tohoto tématu. Důležité jsou nejen vlastní aktivity Rady, ale i vlastní komunikace nás členů. Pokud bych měla zmínit konkrétní příklad, velmi pozitivní ohlasy měly například rozhovory v Českém rozhlase. Popularizace tématu je běh na dlouho trať, proto je stále potřeba toto téma živit.
Jak může Rada přispět ke zlepšení kvality vnitřního prostředí v budovách?
Největší přínos vidím v pracovní skupině zdravé vnitřní prostředí a v projektech Zdravá budova, Zdravá škola a Zdravý domov.
V jakém prostředí se cítíš Ty sama nejvíc komfortně?
Věřím tomu, že vybudované prostředí, kde trávíme čas, ovlivňuje nejen fyzické aspekty, ale i to, jak se cítíme a jak se v prostředí chováme. Takový teplý jarní den v přírodě je místo, kde se cítím dobře. Existuje ale řada budov, kde tento pocit zažijete i uvnitř.