Evropští lídři budou ve čtvrtek jednat o zvýšení celoevropského emisního cíle na mínus 55 % do roku 2030. V Česku nyní oproti roku 1990 vypouštíme o 35 % emisí méně. Naplnění většiny ze zbývajících 20 p.b. renovacemi budov a rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE) přinese přes 900 miliard nových investic zejména pro malé a střední firmy, nejméně 80 tisíc pracovních míst, kvalitnější bydlení a čistější ovzduší. Na jejich vyvolání musí vláda použít adekvátní část z bezprecedentního objemu fondů, které na klimatická opatření EU postupně vyčleňuje.
Evropská rada bude na svém jednání tento čtvrtek hlasovat o zvýšení společného klimatického úsilí. [1] Očekává se schválení nového společného cíle EU snížit emise skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Není dosud jasné, jaký cíl by platil pro jednotlivé členské státy.
České emise jsou oproti roku 1990 nižší o 35 % už nyní. Snížení o zbývajících 20 procentních bodů (p.b.) představuje zhruba 32 milionů tun (Mt) CO2 a je technicky i ekonomicky možné a pro stát výhodné, uvedli dnes na společné tiskové konferenci zástupci Šance pro budovy a Komory obnovitelných zdrojů energie.
Graf: Budovy a obnovitelné zdroje energie mohou do roku 2030 nákladově efektivně zajistit nejméně dvě třetiny z potřebného snížení emisí do roku 2030 (celkem 21-24 milionů tun CO2 ze 32 Mt CO2 celkových).
Zvyšováním energetické účinnosti v obytných, veřejných a komerčních budovách včetně rozvoje fotovoltaických instalací na nich lze do roku 2030 v progresivním scénáři snížit emise o 13,3 Mt CO2 (v hypotetickém scénáři mapujícím ekonomický potenciál dokonce až o 16 Mt). [2] Rozvojem obnovitelných zdrojů podle středního scénáře Komory OZE lze emise snížit o 8,4 Mt CO2. [3] Navržená opatření by přinesla nejméně 927 miliard korun [4] nových investic, k jejichž vyvolání bude potřeba zhruba 300 miliard korun veřejné podpory. Tyto prostředky má stát zajistit z dostupných evropských programů: Modernizačního fondu, Fondu obnovy (Národního plánu obnovy), Fondu spravedlivé transformace, Evropských strukturálních a investičních fondů nebo z výnosů emisních povolenek.
Vláda se o to sice do jisté míry snaží, ale doposud není zřejmý koncepční plán, zda se státu povede zajistit dostatečné prostředky a z jakých fondů se tak stane.
Pro srovnání: Investice do nového jaderného zdroje o výkonu 1 200 MW přinese snížení emisí pouze o maximálně 5 procentních bodů při přímé náhradě nejšpinavějších uhelných elektráren. A to nejdříve v roce 2038, pokud vůbec.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Zvyšování evropského cíle úspory emisí znamená jedinečný impuls pro úspory v budovách a nové obnovitelné zdroje. Další a další evropské fondy na klimatická opatření jsou naprosto vyjímečná šance na modernizaci a zotavení ekonomiky Česka, takovou příležitost podruhé nedostaneme. Jestli ji promrháme a peníze rozdrobíme do desítky „taky-klimatických” opatření, hrozí, že stát v post-covidové době nebude mít na transformaci energetiky dost peněz. S odstupem největší klimatický problém Česka se jmenuje výroba energie z uhlí.”
„V zahraničí vidíme intenzivní přípravy a zavádění zdanění uhlíku, i toto téma, například v podobě zavedení minimální ceny uhlíku v ČR fakticky zcela chybí, přitom je to jeden z nejúčinnějších nástrojů přinášející navíc úsporu na potřebné dotace i prostředky pro jejich financování včetně speciálních nástrojů nízkopříjmovým domácnostem.”
Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, řekl:
„Ministerstva se snaží renovace budov v příští dekádě investičně podpořit. V řadě případů ale přelévají potřebnou alokaci z fondu do fondu, bez jasné koncepce. Žádný ministr neřekne, že renovace budov nechce, ale nyní je potřeba něco navíc: Jednotná koordinace vlády a prioritizace, která zajistí dostatečnou politickou a manažerskou kapacitu pro přípravu všech programů. Tyto investice jsou výborným nástrojem pro nastartování ekonomiky a mohou reálně zlepšit kvalitu bydlení stovkám tisíc domácností.”