CTP tvoří průmyslový park budoucnosti. Do čtyř let v Česku vznikne energeticky naprosto nezávislý „ostrovní systém“, který dokáže zásobovat další parky i své okolí

CTP, největší průmyslový developer ve střední a východní Evropě, spustilo iniciativu CTPark Island „Off grid 2025“. Cílem je převést největší parky v portfoliu na tzv. „ostrovní systémy“, které nebudou potřebovat připojení do sítě elektrické energie. S využitím zeleného vodíku budou takto koncipované parky nejen energeticky neutrální, ale dokonce pozitivní – to znamená, že dokáží nabídnout svůj potenciál například okolní elektrické síti nebo ostatním nemovitostem CTP.  

CTP dosáhne uhlíkové neutrality již v průběhu letošního roku, což je o dva roky dříve, než developer původně předpokládal. Podařilo se toho dosáhnout díky intenzivnímu systematickému budování offsetových příležitostí a snižování spotřeb. „Jednou z nejpřirozenějších možností, které snižují množství skleníkových plynů v atmosféře a zamezují jejich vypouštění, je rozšiřování a budování obnovitelných zdrojů energie. Pokud se podíváme na typ průmyslových budov, které CTP staví a provozuje, nejvhodnější cestou je pro nás využít střechy a osadit je solárními panely,“ popsal Martin Vaidiš, který v CTP odpovídá za udržitelný design výstavby.

„Jen“ solární panely ale nestačí

Plocha všech střech CTP se blíží sedmi milionům metrů čtverečních a potenciál výrobní kapacity přesahuje 630 MWp. Analýzy, které si CTP nechalo vypracovat, ukazují, že roční bilance vyprodukované energie ze zdrojů v parcích s převažujícím logistickým využitím daleko přesahuje roční spotřebu elektrické energie dodanou v daném místě z distribuční soustavy. „Závěry tedy dokazují, že naše parky jako celky skutečně mohou sami vyrobit dokonce více energie, než potřebují pro sebe. Takto by ale šlo o částečné zjednodušení, neboť je třeba počítat s určitými technickými limity, a proto přicházíme s myšlenkou ostrovního systému, který nebude obsahovat pouze měkké nestabilní výrobní zdroje a nebude se spoléhat například jen na omezenou dostupnost virtuálního bateriového úložiště v distribuční soustavě,“ vysvětlil Vaidiš.

CTP při hledání řešení soběstačného průmyslového parku vyloučilo cestu osazení bateriového velkokapacitního úložiště, neboť by šlo nejen o velmi nákladné řešní na pořízení i provoz, ale hlavně by představovalo trvalou zátěž pro životní prostředí, což jde proti hodnotám udržitelnosti, která je pro CTP dlouhodobě stěžejní. Ostrovní systémy proto budou pracovat s použitím tzv. zeleného vodíku.

Energie nejen pro „nás“, ale i pro ostatní

Pro udržitelnou výrobu zeleného vodíku jsou potřeba dva primární zdroje – voda a elektrická energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. CTP podle zmíněných analýz disponuje dostatenčným množstvím plochých střech pro odpovídající fotovoltaický výkon, a zároveň také dešťové vody – odpadá tedy nutnost využívat podzemní nebo dokonce pitnou vodu. Nebude ani zapotřebí kompletní přebudování infrastruktury, neboť parky z portfolia CTP dnes běžně využívají velké retenční nádrže.

Tabulka – množství zeleného vodíku, které je CTP schopné vyrobit ze zadržené dešťové vody na vzorovém parku

„Nesnažíme se jen uzamknout energii v parku. Chceme, aby plně využil svůj potenciál a pomohl i okolní infrastruktuře a komunitě. Podle našich předběžných výpočtů velký park může nabídnout službu agregátoru felxibility okolní elektrické síti či ostatním menším parkům CTP, ve kterých nedává smysl budovat takto technologicky komplexní systém. Již dnes vidíme u větších parků potenciál ve výrobě vodíku v kapacité 50-300 kg/h zeleného vodíku,“ řekl Vaidiš s tím, že je možné nadbytečnou energii bilančně přenést pomocí sítě, uložit do vodíku a následně ji zpětně dodat do lokální nebo i nadřazené sítě.

Navíc při zpětné přeměné vodíku na elektrickou energii v turbínách jako vedlejší efekt vzniká teplo z procesu spalování plynných látek, a to je opět využitelné buď pro park samotný nebo může zásobit i okolní město či obec. Další nespornou výhodou je pak i to, že nadprodukci vodíku lze skladovat poměrně konvenčním způsobem v tlakových nádobách, díky kterým nedochází ke zbytečným ztrátám – lze ho tedy využít i v čase, kdy není dostupná jiná obnovitelná energie. Takto uskladněný vodík lze dodávat pro průmyslové a petrochemické využití, nebo pro pohon různých typů dopravních prostředků. „Se sítí parků CTP, které jsou rozmístěny podél páteřních komunikací a transportních uzlů velkých nebo hlavních evropských měst, sami pomůžeme k dekarbonizaci nákladní dopravy, a to nejen našich klientů,“ uzavírá Vaidiš.