Automatizace budov je již známým pojmem a výstavba nových budov se bez ní již neobejde. Z přehlíženého oboru se během dvaceti let stal žádaný fenomén. Své o tom ví i ředitel společnosti Buildsys Michal Petřík, který z malé společnosti vybudoval úspěšnou firmu. Dnes jeho společnost řídí napříč republikou „chytré budovy“.
Lídrem v oboru se ovšem nestal ze dne na den. Jaké byly začátky? V čem vidí výhody automatizace budov? Kam se automatizace budov může posunout? Zeptali jsme se ředitele společnosti Buildsys Michala Petříka.
Buildsys slaví příští rok 15 let od svého vzniku. Jak jste se vlastně k oboru dostal?
K oboru automatizace budov, dříve měření a regulace, mě vedla náhoda. Jeden můj známý, který měl soukromou firmu na měření a regulace, mě oslovil, zda se nechci připojit k jeho týmu. Jeho nabídku jsem přijal a v roce 2000 to byl můj prvotní průnik do oboru automatizace. Po šesti letech jsem již vyzrál do stavu jasných vědomostí, snažil se uplatňovat i vlastní nápady a inovace, což mi nebylo v pozici zaměstnance úplně umožněno. To mne nakonec přivedlo k založení vlastní firmy a tento nápad jsem v červnu roku 2006 zrealizoval.
V kolika lidech jste v roce 2006 začínali?
Na začátku jsem oslovil pár kolegů z branže. Měl jsem vizi, oni bohaté zkušenosti v oboru. Začínali jsme v osmičlenném týmu a ten dodnes tvoří základní kámen společnosti, za což jsem velmi rád. Jen jsme se rozrostli na současných 56 zaměstnanců.
Obor automatizace se během té doby určitě vyvíjel. Mohl byste zmínit základní změny? Kam se obor posunul?
Za těch dvacet let se obor automatizace výrazně změnil. V podstatě každé dva roky k nám přichází něco nového – nové možnosti, lepší technologie, větší očekávání ze strany investorů. Je to obor, který se neustále rozvíjí a my musíme rychle reagovat. Rozvíjí se nejen celkový technologický progres ve světě, ale přichází i různé inovace v jednotlivých oborech, které automatizace řídí. Často jsou to novinky v oboru vzduchotechniky, větrání budov, vytápění, chlazení, osvětlení aj.
Mají investoři tedy vyšší nároky než v minulosti? Mění se zásadně požadavky ze jejich strany?
Obor automatizace byl minulosti takový black box, kterému se nikdo příliš nevěnoval. Investoři v podstatě nevěděli, že automatizace nějakým způsobem působí na budovy, ale nyní již přesně definují svá očekávání a požadavky na chování budovy, bez ohledu na to, jestli se jedná o administrativní budovu nebo výrobní závod. Důležitá je pro ně také dlouhodobá technologická úroveň a správné řešení provozní efektivity. Klíčové jsou celkové provozní náklady budovy, maximální efektivita s ohledem na zatížení okolí. A navíc, už i investoři přichází se svými vlastními nápady, což je skvělé, protože o stavbě uvažují jako o celku.
Jaké je tedy současná situace?
V současnosti napříč celým stavebnictvím probíhá jakási vize „šetrného“ stavebnictví a obor automatizace je jeho součástí. V dnešní době působí na nově připravované budovy nejenom legislativní nároky, ale i různé zavedené světové standardy definované normami Breeam a Leed. Například před deseti lety bylo budov s certifikací Breeam jako šafránu, řekněme jedna z deseti. Nyní je na tento standard certifikováno přibližně 60 % nově připravovaných stavebních projektů. Tyto normy definují nejen požadavky na samotnou budovu, její materiálovou skladbu, vnitřní prostory, ale i jaký vliv má budova na přímé okolí a celkové klima. Tím pádem se posouvá i obor automatizace, kde to už není zmiňovaný black box, který nikdo neznal. Dnes už sami investoři přicházejí s vlastním technologickým a energetickým konceptem budovy.
Zmínil jste legislativu. Je automatizace podporována českou legislativou?
Navázal bych na standardy, které byly prvotním krůčkem k formulování nejen technologické části, ale i dílčí nároky na automatizaci. V rámci legislativních nám do toho proniká norma EPBD, evropská norma, která je už v úrovni EPBD 3. Tyto normy začínají být v současné době transponovány i do české legislativy. Automatizace má důležitý vliv na hospodaření budovy s energiemi a v rámci novely zákona v ČR přichází i konkrétní novela o použití automatizace, vyžadování automatizace u budov administrativních, obchodních či výrobních.
Můžete se podílet aktivně na vývoji a legislativních změnách?
Ano, již pátým rokem jsme členy České rady pro šetrné budovy. Je to organizace působící v České republice již přes 10 let. Velmi úzce spolupracuje s příslušnými orgány státní správy, především s Ministerstvem průmyslu a obchodu. To je naše spojnice, kdy se jako odborná společnost dostáváme do pracovních skupin a můžeme připomínkovat různé návrhy a znění novel zákonů. Snažíme se uplatňovat naše zkušenosti, formulovat to, co je důležité, a podílet se třeba na zjednodušení výkladu zákona.
Řešil někdy váš tým specifické zadání, kdy bylo zapotřebí systém inovovat, přizpůsobit zakázce?
Těch případů je spousta. Jestliže chceme nabízet investorům optimální a trendová řešení, musíme být schopní reagovat na jakékoliv zadání. Usilujeme o to, aby náš tým technologů byl schopný navrhnout nejlepší řešení. Naše zkušenosti a poznatky diskutujeme s investory, kteří mají své vize a nápady. Ve finále vznikají optimální návrhy a projekty, jak z hlediska energického, tak i investičního.
Jak to tedy investičně vypadá?
Máme spočítáno, že investice do automatizace budov se pohybuje kolem 2–4 % z celkových investičních nákladů. Vliv automatizace na stabilitu technologií, na jejich efektivitu, komfort a spokojenost zákazníků, je při provozu 80 %. A to je právě ten moment, který vytváří budoucnost.
Když se bavíme o budoucnosti, kam tento obor směřuje v horizontu pěti let?
Následujících pět let, z mého pohledu, bude stát na třech základních pilotech. První pilot je legislativní podpora automatizace. Druhý pilot je uvědomění si důležitosti tohoto technologického oboru nad všemi technologiemi uvnitř budovy. A třetí pilot je technický progres, technologické inovace a různé novinky, které se nám vlastně do oboru automatizace dostávají přímo. Do nových technologií patří elektromobilita, čili dobíjecí stojany, ale i obnovitelné zdroje, big data. Automatizace tyto oblasti spojuje dohromady a řeší jejich vzájemné vazby a závislosti, v tom vidím budoucnost.
Dokážete si budoucnost představit na platformě Smart Cities?
Smart City je velmi dobrý příklad. Budova, dobíjecí stojan, jakákoliv část z hlediska městské infrastruktury, bude řízená nějakým svým čipem prostřednictvím decentralizovaného systému. Tyto systémy jsou potom spojeny v celek, ať už přímo, nebo ve virtuální síti. Jednotlivá data si navzájem předávají a technologie na sebe flexibilně reagují. Jsou to nové technologie, které dříve v administrativních budovách nebyly.
Zmínil jste pojem big data. V rámci automatizace je budova schopná všechna data uchovat i zpracovat. Umí je i vyhodnotit pro budoucí nastavení?
Tříděná data lze získat z měřičů tepelného zdroje nebo chlazení, vzduchotechnické jednotky nebo hodnoty kvality ovzduší, ať je to teplota, vlhkost nebo oxid uhličitý. Na základě nasbíraných hodnot lze výsledky analyzovat a porovnávat s minulostí a následně nastavit novou energetickou efektivitu.
Jste připraveni na technologie, které jsou zatím okrajové, ale v nejbližší době budou zcela běžné?
Ano, jsme připraveni. Naše vize se soustředí nejenom na to, co zákazník může očekávat, ale i na to, co technologie budou přinášet a zákazníka ovlivní v jeho rozhodování nebo v jeho představách. Sítě 5G je jedna z technologií, která může v tomto světě automatizace výrazně změnit celkově řešení. Očekáváme dopad sítě 5G v horizontu několika let, kdy budou přicházet novinky a my, díky tomu, že máme velmi odborný technologický tým, budeme umět zareagovat.
Hackerské útoky na různé instituce nejsou nic neobvyklého. Tím, že se budova stává otevřenou vůči internetu a vůči online nástrojům, nestává se také otevřenou vůči nějakým útokům zvenčí?
My zatím v oboru automatizace žádné útoky neevidujeme. Je to velmi sofistikovaný technologický obor. Bezpečnosti se ovšem věnujeme velmi výrazně, je to důležitá součást automatizace. Naše zabezpečení je na velmi vysoké úrovni, sítě jsou odděleny od ostatních sítí, které jsou v budově instalovány. Takže v tom nevidím žádné riziko, ale nesmíme nic podceňovat.
Už dnes existuje tzv. chytrá domácnost, na dálku lze ovládat svůj domov. Očekáváte něco podobného u velkých administrativních budov?
Jedna věc je data shromažďovat, třídit, analyzovat, a druhá věc je způsob ovládání. V každé administrativní budově se pohybují lidé a musím s trochou nadsázky říct, že lidé si stále chtějí hrát. K tomu nás vedou různé webové či mobilní aplikace nebo online hry. Nové projekty proto již zahrnují ovládání kanceláří prostřednictvím mobilního telefonu. Nabízíme novou dimenzi zábavy. Je to trošku taková hra s kanceláří.