Pandemie ukázala firmám nový směr. Populárním se stal takzvaný hybridní model práce kombinující práci zaměstnanců z kanceláře s prací na dálku, nejčastěji z domova. V první vlně zavádění se firmy soustředily především na praktické záležitosti jako dovybavení potřebnými technologiemi a modernizaci kancelářských prostor. Učily se pracovat s novinkami a minimálně část interních porad či jednání s klienty přesunuly do online světa. Ovšem faktory jako duševní zdraví, spokojenost a pohodlí zaměstnanců se dostaly na pomyslnou druhou kolej. Přitom právě tyto oblasti pozitivně ovlivňují nemocnost a fluktuaci lidí, takže i celkovou výkonnost firem. Nejnovější analýza CBRE, světového lídra v oblasti komerčních realitních služeb, ukazuje, jaké nejpalčivější výzvy společnosti v postcovidové době řeší.
Provoz: Dobrá kvalita ovzduší a čisté pracovní prostředí jsou prioritou
Kvalita vnitřního ovzduší platila vždy za jednu z klíčových oblastí, nicméně postcovidová éra jí dala zcela nový rozměr. Není výjimkou, že majitelé kancelářských nemovitostí instalují ve svých budovách speciální technologie pro účinnou eliminaci bakterií a virů a využívání kvalitních čistících přípravků se stalo nezbytností. Efektivní údržba kancelářských prostor vyžaduje také pravidelnou výměnu filtrů klimatizace a vizuální kontrolu všech míst, kde může docházet ke kondenzaci vody, a tudíž ke vzniku plísní (např. firemní kuchyňky, toalety a sprchy, vzduchotechnika). Zásadní je také pravidelný úklid kvalitními čistícími přípravky nebo využívání vysavačů s HEPA filtrem, který dokáže zachytit částice jako je prach a pyl, a současně vzduch zbavit virů.
„Kvalitu vzduchu ve vnitřních prostorách je navíc potřeba pravidelně monitorovat, a to nejlépe v reálném čase, aby bylo možné na případně negativní výkyvy rychle reagovat. Maximální přípustná hodnota koncentrace CO2 v budovách je 1500 ppm, ale mnoho lidí pociťuje zvýšenou únavu, horší schopnost koncentrace nebo bolesti hlavy již při hodnotě kolem 1000 ppm,“ komentuje Jiří Stránský, vedoucí týmu CBRE pro oblast udržitelnosti
Design: Pracoviště rozdělte do zón podle aktivit. Nepromeškejte šanci budovat firemní kulturu
Význam fyzického pracoviště prošel během pandemie zásadním vývojem, kdy došlo ke změně potřeb v rámci ideálního uspořádání vnitřních prostor. Leitmotivem se stalo propojování jednotlivých zaměstnanců i týmů a hledání vyváženého poměru mezi prací v kanceláři s prací na dálku. Tento posun ve vnímání se v současnosti významně promítá do prostorového řešení a designu kanceláří. Do stále většího popředí se dostává koncept “activity-based workplace”, který je postaven na principu rozčlenění pracoviště do několika zón, kdy zaměstnanci střídají pracovní místa podle potřeby a typu vykonávané činnosti. Kromě míst pro individuální a soustředěnou práci tvoří významnou část prostor i zóny podporující spolupráci (formální i neformální), a dále socializaci a relaxaci.
„Při hledání odpovídajícího množství i velikosti různých zón je potřeba zohlednit řadu faktorů. Z naší zkušenosti například vyplývá, že mnoho firem má tendenci naddimenzovat své prostory pro velká setkávání. Přitom přibližně 80 % všech jednání probíhá v počtu do čtyř osob. Velký podíl tvoří také interní porady, které nevyžadují formální zasedací místnosti, ale spíše příjemné a kreativní prostředí. Místo důrazu na přehnaně stylový či reprezentativní design je lepší se zaměřit na pohodlí a útulnost. Navíc platí, že nejběžnějším způsobem spolupráce je práce ve dvojici. Doporučuji proto tyto parametry zohlednit již ve fázi návrhu,” popisuje Filip Muška, specialista na pracovní prostředí v CBRE.
Kromě správného uspořádání prostor hraje důležitou roli také design a další faktory jako osvětlení, akustika, použité barvy či zakomponování přírodních materiálů a zeleně. Vše musí být vzájemně propojené a dobře sladěné. Mimo jiné je třeba dbát na správný poměr denního a umělého osvětlení, stejně jako na jeho intenzitu a teplotu v souladu s cirkadiánním rytmem. Při narušení přirozených rytmů v těle totiž dochází k poruchám spánku, z čehož pramení únava, zhoršení koncentrace a paměti a vše může vyústit až v celkové vyčerpání organismu. V neposlední řadě by velkou roli měla hrát i ergonomie práce. Promítnout ji lze do řady oblastí, ať už se jedná o výškově nastavitelné stoly, stojany a držáky monitorů či protiúnavové podložky pro práci ve stoje pro kompenzaci práce vsedě.
„Ovšem pokud se nás zeptáte, co je v hybridní éře z našeho pohledu největší výzvou, pak je to budování firemní kultury a identity. Jde o těžko popsatelné "fluidum”, které vše propojuje, drží pohromadě a spoluutváří. Jde o klíčový aspekt, který se musí rozhodně podporovat. I z toho důvodu považujeme zóny pro socializaci a relaxaci za nezbytnou součást každého pracoviště,“ komentuje Filip Muška a dodává: „Jedna z nejlepších příležitostí, jak zvyšovat interakci mezi zaměstnanci, budovat vztahy na pracovišti a celkově zlepšovat spokojenost a psychickou pohodou zaměstnanců, je při společném jídle anebo u šálku dobré kávy. Kuchyňky či kávové koutky jsou srdcem každé kanceláře. V interiéru použijte kvalitní materiály a zároveň se zaměřte na dostatek denního světla a dobrou akustiku.“
Efektivní řízení: Otevřeně komunikujte, pečlivě vysvětlujte a pečujte o své talenty
Byli lidé dosud zvyklí pracovat ve velkém open space prostoru anebo naopak na malé kanceláře po maximálně třech lidech a čeká je velká změna? Sdílejte klíčové informace, otevřeně komunikujte, trpělivě vysvětlujte, sbírejte si zpětnou vazbu a zapojte zaměstnance do procesu samotné tvorby nového prostředí. To je klíčem úspěchu při zavádění zásadních změn. Zvýšíte tím nejen jejich angažovanost, produktivitu a spokojenost, ale také podpoříte rychlejší osvojení si nového stylu práce.
Efektivní řízení zaměstnanců s sebou nese také správný přístup k rovnováze mezi jejich pracovním a soukromým životem. Koronavirová epidemie měla vliv na nárůst počtu lidí, kteří se potýkali s různými typy psychických obtíží. Svůj podíl na tom měla dlouhodobá práce z domova, vyšší pracovní zátěž, nutnost adaptovat se na nové podmínky i stres z nejisté budoucnosti. A firmy se s tímto musí učit pracovat, aby systematicky dbaly na duševní pohodu a zdraví svých zaměstnanců.
„Role HR manažerů a komunikace obecně se v současné době stává stále významnějším aspektem. Zaměstnanci jsou pro většinu společností tím nejcennějším kapitálem, který mají – spoluvytvářejí firemní kulturu a image, vymýšlejí nové produkty, budují know-how. Pokud z nich chceme dostat to nejlepší, měli bychom se snažit o dlouhodobě udržitelné nastavení. Ne o krátkodobý špičkový výkon, po kterém může následovat např. syndrom vyhoření. Toho lze ovšem dosáhnout pouze tehdy, když své kolegy dobře známe a respektujeme jejich limity,“ uzavírá Filip Muška.