Adam Rujbr Architects: Depozitář pro Východočeské muzeum
Stavba bude sloužit jako depozitář pro Východočeské muzeum v Pardubicích. Budou zde plochy pro příjem nálezů a dědictví, kdy tyto předměty projdou dále karanténou, dekontaminací, ošetřením a následně budou uloženy do jednotlivých místností depozitáře dle druhu. Samotný objekt je energeticky mimořádně úsporný. Stejně je přistupováno k materiálům - je použito téměř 1 000 tun betonového recyklátu, zdi jsou z nepálené cihly. Ty společně s hliněnou omítkou pomáhají přirozeně udržovat vnitřní klima.
Technologické řešení
Objekt je z energetického hlediska mimořádně úsporný. Využívá moderní technologie jako rekuperaci tepla a tepelné čerpadlo, umístěné na zelené extenzivní retenční střeše. Samotnou konstrukci depozitáře tvoří železobetonový skelet s panelovým stropem na spřažených ocelobetonových nosnících. Obálku budovy pak tvoří cor-tenová fasáda (druh korozi odolné slitiny oceli), provětrávaná mezera, vrstva minerální tepelné izolace tloušťky 300 mm, pálená cihla a nepálená cihla s hliněnou omítkou. Kombinace těchto materiálů přináší velkou akumulační kapacitu tepla a vlhkosti. Díky tomu je možné přirozeně regulovat výkyvy teploty a vlhkosti a v případě odstávky nebo poruchy udržovat uspokojivé klima po několik dní.
Stavebně konstrukční řešení
Základy - vzhledem ke geologickým a hydrogeologickým podmínkám je objekt založen na hloubkových pilotách o délce cca 10 – 15 m. Na pilotách jsou hlavice průměru 1 m. Na hlavicích po obvodu objektu je založen základový ŽB nosník, vždy v délce rozpětí os mezi hlavicemi pilot, který slouží jako základ pro vyzdívku v 1NP. Samotný podklad pro desku tvoří recyklovaný beton 0-64 Edef2=60 MPa; Edef2/Edef1<2,5. Únosnost pláně Edef=min 20MPa. Vznikla zde nutnost stabilizace pláně a násypu směsí cementu a nehašeného vápna v poměru 50:50, v množství 3% v mocnosti 400 mm pod betonovým recyklátem. Na betonovém recyklátu je založena základová deska tl. 100 mm. Na geotextilii je potom položena HI PVC s atestací na ochranu proti radonu a další geotextílie. Dále je provedena tepelná izolace pomocí tepelně izolační desky EPS pro vysoká stálá zatížení s malou deformací, λ = min 0,035 W/(m.K), je možná trvalá zatížitelnost 3000 kg/m2 při def. < 2% (tl 180 mm), a drátkobetonová deska o výšce 160 mm (beton C20/25 160 mm, drátky 20kg/m3 3D 45/50 BL). Zatížení na tuto podlahu uvažuje s normovou hodnotou pro skladby a depozitáře tohoto typu při použití mobilního skladovacího systému 1,2 t/m2.
Hlavní svislé a vodorovné nosné konstrukce - nosnou konstrukci tvoří železobetonový sloupový bezprůvlakový skelet. Jsou navrženy ŽB sloupy založené na hlavicích ve vnitřním modulu 7,65 x 7,8 m a krajním modulu 7,80 x 8,00 m. Beton sloupů a průvlaků C35/45 XC1, zálivkový beton C20/25 XC1. Díky použité technologii firmy Peikko - DELTABEAM - jsme byli schopni snížit světlou výšku každého podlaží až o 0,5 m (díky absenci průvlaků i při extrémním užitném zatížení 1,2 t/m2) a zjednodušit tak vedení technologií a snížit upravovaný objem vzduchu.
Šetrné a recyklované materiály
Jako hlavní materiály zastoupené v největším množství jsou betonový recyklát a nepálená cihla.
Betonový recyklát je nasypaný v 800mm mocnosti pod celým objektem za účelem zvýšení únosnosti základové desky. Běžně se používá kamenivo, namísto něj byl použit recyklát z jiné demontované stavby, čímž byly ušetřeny náklady na vytěžení potřebného kameniva a jeho dopravu na stavbu. Celkem bylo využito cca 1 000 tun recyklátu.
Nepálená cihla tvoří vnitřní vrstvu obvodového pláště. Samotná cihla je vyrobena z bláta, respektive z hlíny s příměsí písku. Jako materiál je tedy velmi jednoduchá a může na ni být použit i materiál z místa stavby. Nemusí se pálit ani nijak upravovat, pouze se cca 50 hodin suší na vzduchu. Díky tomu je energie nutná na její výrobu minimální, na rozdíl od klasické cihly, která se pálit musí. V případě projektu depozitáře pro Východočeské muzeum se jednalo o cca 350 tun materiálu. Stejný případ je i omítka, které je také hliněná.
Zhodnocení
Při návrhu objektu depozitáře jsme se snažili navrhnout provozně úspornou budovu, která by byla šetrná k životnímu prostředí již ve fázi výstavby, díky použití recyklovaných nebo dobře recyklovatelných stavebních materiálů. Je pro totiž důležité navrhovat stavby úsporné nejen svým provozem, ale myslet i na samotnou výstavbu a materiály a technologie při ní použité. Zároveň pak na další životní fáze objektu, včetně té konečné, kdy je možné celý objekt rozebrat na jednotlivé komponenty.
